6. března 2014

První loli-košile

Zdravím, jsem ráda, že se můj první příspěvek na tomto blogu ponese v pozitivním duchu.

Na úvod pár slov o mně. Říkám si Meru, což je odvozené od mého pravého jména. Před chvílí jsem dosáhla plnoletosti a tento rok je pro mě velmi zlomový, protože začínám realizovat své sny a jedním z nich je právě lolita. Kromě toho také hraju na kytaru a snažím se o skládání vlastních písniček, ale to mi jde velmi pomalu.

Velmi namotivovaná od mé drahé nee-sama Jenny jsem se vrátila v pondělí domů a přemýšlela. Ten den jsme spolu řešily sukně, jak si je ušít, různé způsoby a různé náměty na ně. To mi vnuklo mnoho nápadů, jen mě mrzelo, že nemám co k tomu navrch. Proto jsem ráda za jeden sekáč, kde jsem sehnala bílou obyčejnou košili za 30 kč a kterou jsem si včera začala předělávat.

Jelikož jsem se s šicím strojem dlouho neviděla, museli jsme se znovu seznámit... naštěstí jsem si ještě povzpomínala, jak se mění nitě, a po hodině byl stroj připravený. Další hodinu a půl jsem tedy upravovala límeček. Jeho ostré výběžky na koncích jsem amatérsky zaoblila a našila na něj krajku. Brzy budu doufám pokračovat, protože mám koupené další krajky, které bych chtěla přišít, ale času málo...


 Tady je můj nový kamarád! :)


 A tady zmiňovaný límeček.

3. března 2014

První šití

Teď bych chtěla podělit o dnešní zážitky.
Je to už pár dní co jsem si v Olomouckém lolita obchodě Porcelain Doll koupila svoji první spondničku, a dnes sem se konečně odhodlala k šití své první sukně.
Začalo to tak že jsem měla sraz s mojí nee-chan Meru, nejdřív jsme si zašli na nudle a poté do jednoho skvělého obchodu s látkami, kde mají nepřeberné množství různých látek všech možných vzorů a barev, je to tam taky velmi inspirující, protože jakmile to vidíte tak Vás hned přepadají nápady na sukně a šaty co by z toho daly ušít. Nakonec sem si vybrala jednu světloučkou pruhovanou a už se těšila co z ní vyrobím. Po návštěvě odchodu s látkami jsme se vydali do galanterie pro stuhy na ozdobení sukně, aby nebyla jen taková obyčejná. Následně jsme pokračovali do naší oblíbené kavárny U toulavé kočky, kde jsme chvíly poseděly u čaje a zákusků a potom jsme jeli každá domů.
Doma jsem se hned vrhla na látku a na miniaturní až vtipně vpadající šicí stroj, který mi nachystala mamka. Neskutečně jsme se těšila na to jak si dnes sukni ušiju a zítra si jen koupím gumu a bude hotovo. To co sem náhle zjistila mě ale nepříjemně překvapilo, jen co jsem do šicího stroje snad půlhodinu navlékala nit jsem  zjistila že nefunguje a i když dělá ,,náznak" šití tak se vůbec nedá použít. Doufám že se nějak opraví a nebudu muset sukně šít v ruce, protože vzhledem k mé lenosti by to trvalo věčnost.... snad zítra bude líp.
xoxo Jenny

Těžké začátky

Ahoj všichni, založily jsme tento blog věnovaný hlavně lolitě s mojí skvělou kamarádkou Meru Apricot, já jsem Jenny Littlecookie. Jsme začínající lolity z Česka a tenhle blog bude sledovat naše mnohdy složité začátky. Tak přeji příjemné čtení, snad Vás to i místy pobaví.